První únorový den se slaví od dob starých Keltů (zejména irských Gaelů) jako Imbolc, který ohlašuje první příznaky jara.
Slunce svítí o hodinu déle a silněji, než o zimním slunovratu, září skrze větve stromů, sníh se blyští oslepujícími stříbrnými krystalky, je cítit stoupající míza od kořenů vzhůru, a i půdě se vrací život, vykukují první sněženky. Vzduch voní sluncem a životem. Podle prastarých keltských legend se vrací z podsvětí dospělý bůh se svou bohyní a pomalu přebírá vládu na zemi, zatímco v podzemí zanechává svého starého otce a postupně, jak odchází zima, slábne i moc starého boha až nakonec umírá. Křesťané měli zvláštní zvyk nahrazovat starodávné posvátné dny a svátky svými vlastními a tak se 2. února objevily Hromnice, což je podle křesťanství svátek Uvedení Páně do chrámu alias očištění Panny Marie. Podle židovské tradice je žena po porodu 40 dní nečistá, a to proto, aby s ní muž ještě nesouložil a neohrozil její zdraví. Musela se proto jít do chrámu rituálně očistit a přinést prvorozeného syna. Židé a mnoho dalších starodávných kultur si zakládají na svých prvorozených synech - prvorozené dítě náleží bohu, proto ho Marie šla symbolicky zasvětit. Je to něco jako náš křest. V lidových zvycích však Imbolc přetrval i během dlouhých let křesťanství a lidé slavili Hromnice skoro úplně stejně. Na Hromnice o hodinu více neznamená, že by se stejně jako ve filmu Na Hromnice, o den více, opakoval stále dokola stejný den, či hodina, ale stmívá se o hodinu později. Marie se v chrámu dozvěděla, že Ježíš je „světlo k osvícení národů“ a není náhoda, že Imbolc i Hromnice se nazývají svátek světel, Slunce, ohňů, ohňové magie, mužského slunečného boha. Hromnice nesou svůj název od jarních bouřek, kterých se lidé v době bez hromosvodů obávali. Podle slovanských tradic tento den přichází bouřlivý bůh Perun, bůh plodnosti a vládce hromu a blesku, na pomoc čerstvě narozenému slunečnému bohu v boji proti temným silám a zahání zimu na ústup. Jeho příchod bezpečně poznáme podle prvního jarního zahřmění, proto si Slované lehali čelem na zem a líbali ji. Peruna a jeho hromu a blesku je třeba se na jaře obávat, ale také ho velebit, zemi očistí od negativních sil, zlých duchů a všeho starého a nemocného. Proto se dělá důkladný jarní úklid, abychom očistili i náš dům či byt a také proto se říká, že jarní deštík je na mládí a krásu. Na Hromnice se světí v kostele svíce, kterým se říká hromničky, zapalují se pouze za bouřky, aby ochránily stavení. Moje babička má hromničku každý rok. Na Hromnice hospodyně nesmí vzít do ruky jehlu a něco šít či přišívat, protože se věřilo, že jehla přitahuje blesky. Kdoví, odkud vzal svůj nápad vynálezce hromosvodu či bleskosvodu. Stejně tak se v tento den nesmí tancovat, zpívat, klít a nadávat, ani hromovat a raději ani hlasitě mluvit a už vůbec ne vtipkovat. Kdo by to porušil, tak musí počítat s tím, že jeho duši nedovede světýlko do nebe. Nebožtíkům se dávaly na Hromnice svěcené svíce do rukou, samozřejmě nezapálené, aby je světýlko vedlo do nebe.
Ve středočeském kraji se stromeček odstrojoval na Tři krále, ale třeba v podkrkonoší až na Hromnice. Tento den se dávají pryč Betlémy z kostelů i domácností a uklízí se veškerá vánoční výzdoba. Po tomto dni už by uschlý stromek přinášel smůlu a místo oslavy života by byl symbolem smrti, protože přichází nový život a nové slunce.
Imbolc je také svátek kojení a mléka. Bohyně, která porodila mladého boha o zimním slunovatu ho v této době kojí, také ovce a kozy měly první mladé, opět předzvěst jara, a kojily je, lidé před mnoha lety mohli pít první mléko po zimě o Imbolcu. Imbolc také souvisí s Brigitou, patronkou Irska, jejíž kořeny sahají až ke keltské bohyni Brigidě, ochránkyni těhotných žen, pomocnici při porodech a patronce věštění. Dnes je tedy silný věštecký den, vyplatí se rozložit si karty na to, co nás čeká v tomto roce, kudy by se měli naše cesty ubírat, protože už nastává čas, kdy bychom směle měli vykročit a aktivně budovat a uskutečňovat naše plány a předsevzetí. Naše touhy se vyplatí potvrdit ohnivým rituálem. Oheň spálí všechno špatné, očistí naši energii a prosadí naše přání do reality. Zapalte dvě svíce, bílou jako je barva sněhu, mléka a světla (ale ne Hromničku, ta se zapaluje jen za bouřky) a černou, jako barvu temnoty, zrodu světla. Zítra astronomicky nastává první čtvrtina dorůstajícího měsíce, a je 2.2.2020, ideální čas synchronicity na rituály. Dvojky v numerologii znamená pár, milostné spojení, s láskou myslíme na toho druhého, proto mají dnes a zítra a samozřejmě celý únor (však je také svátek svatého Valentýna) velkou sílu věštby a sílu rituály na lásku.V tento měsíc by se měli naplnit naše silné touhy z roku 2019 a náš vysněný/naše vysněná už by měla být pouze naše, popřípadě bychom měli rituály spustit magické síly, které nás s naší druhou polovičkou spojí v tomto roce. Nejprve si napišme na bílý papír, čeho se chceme zbavit, co nám brání v naší lásce (strach, sexuální bloky, nadbytečná kila či málo peněz) a na jedné nehořlavé podložce to spalme, symbolicky to odhoďme tak, jako Perun zahnal Moranu. Lepší by to bylo ještě napsat bílou barvou na černý papír, ale většinou toto nikdo doma nemá, tak prostě stačí černou tužkou na bílý papír. Po té si napišme na bílý papír, co chceme získat a dokázat v tomto roce 2020. Nejlepší je napsat konkrétní jméno a datum narození naší lásky, pro ty, kdo nemají nikoho konkrétního vybraného, ale přesto touží po lásce, tak napište, jaký by měl být, jaký by měl mít oči, ruce, vlasy, povahu, jak chceme, aby se k nám choval. Také můžete napsat, co chceme získat, aby nám to pomohlo v uskutečnění partnerského vztahu, třeba dobrou práci, peníze, zdraví, sebevědomí, krása. Tento papírek také spálíme, ale představujeme si, jak k nám milovaný(milovaná) přichází a objímá nás a ty další věci.