Astrodom

Děti noci

Po staletí zavrhovaná a strachem obestřená zvířata, která jsou prostě jenom divoká, nespoutaná či mají zvláštní, pro lidi odpor či štítění vyvolávající způsob života, zejména rozmnožování.

 

Vlci

Známí svoji divokostí a nespoutaností, která ve středověku prostě dráždila, z nich vyšlechtěný pes byl pokorný a věrný, zatímco vlk se svými rychlými reflexy se stal brzy synonymem zla. Vzpomeňme na bajky a biblická podobenství o tom, jak máme stádo krásných bílých oveček a venku má na ně zálusk zlý vlk. Ovečky jsou symbolem hodných členů křesťanské církve, všichni jsme ovečky boží, beránek je dokonce podobenství Ježíše, vlk je potom Ďábel, který může ublížit bílé lidské duši. Z toho je jasně vidět, že byli preferované bílé ovečky, pojem černá ovce přetrval dodnes jako něco špatného, jako vadné zboží po morální či charakterové stránce, které negativně vyčuhuje z jinak dobrého a bezúhonného stáda. V pohádce o Červené Karkulce vlk symbolizuje divého nadrženého ošklivého chlapa drsných způsobů, který číhá na dospívající dívku, aby se jí zmocnil a ublížil jí. Vše napraví až myslivec – muž kultivovaného chování, který jde na dívku citlivě a pomalu a před pohlavním stykem ji nejprve pozve na večeři a přinese růže a ochrání ji před nadrženými vlky. Zvrácená sexualita se s tímto zvířetem pojila i ve starém Římě, kde podle legendy zachránila pozdější zakladatele Říma vlčice, která je kojila a ochraňovala, jenže vlčice se řekne lupa a tak byly také označovány nevěstky, prostitutky a děvky, takže pokud se trochu vzpamatujeme a odkloníme se od romantické balady, tak "pohozená" dvojčátka nejspíše odkojila tehdejší sexuální pracovnice. Vlk symbolizuje něco nezkroceného a divokého, na rozdíl od kultivovaného a věrného psa, který měl pro středověké lidi ty nejlepší vlastnosti. V tarotech vlk symbolizuje minulost a pes budoucnost, musíme se oprostit od toho, co nám v minulosti ublížilo a vykročit vstříc zářné budoucnosti. Vlčí způsob života je spjat s nocí, vlčí vytí na měsíc nahánělo lidem strach a samozřejmě před nimi museli střežit svá stáda, takže negativnímu vnímání těchto krásných tvorů dobře rozuměli a tak bohužel vlci trpěli pronásledováním a zabíjením, až byli z většiny krajin a lesů vytlačeni a zbylo jich jen velmi málo. Proto už téměř nikde neuslyšíte ono tajemné mystické vlčí vytí při kterém, jakožto pozůstatek dávných dob dodnes tuhne krev v žilách, ačkoli, pokud není extrémní nedostatek jídla či nevejdete přímo do vlčího doupěte, tak je téměř vyloučené, aby vás vlčí smečka napadla. Přitom je právě tohle tématem hororu Mezi vlky, kde parta mužů v divokých horách je pronásledována a postupně vyvražďována vlčí smečkou, (SPOILER!!!!!!) až ten poslední zjistí, že to bylo proto, že místo útěku se k vlčí smečce stále přibližovali, až došli do vlčí jeskyně.

Vlk jako zvíře noci, spolupracoval s romantickými Upíry, Draculou počínaje. Byli to jeho druhové, jako jsou pro nás pejsci, byl jejich vládce, jakožto král noci, dokonce se ve vlka mohl sám proměnit a ve vlčí podobě mít sex s dívkou. Nejznámějším vlčím strašidlem je vlkodlak, napůl vlk a napůl člověk. Původně to bylo pro člověka prokletí, kousnul ho jiný vlkodlak a on, pokud přežil, se sám stal vlkodlakem a každý úplněk se měnil do vlčí podoby, podle některých pověstí byla vlčí podoba kompletní, někde měl pouze lidské oči a jindy, to byla zrůda, takový vlkočlověk. Cítil nekontrolovatelnou touhu po lidském mase, tak během úplňkové noci vraždil. Verze se různí v tom, že o tom někdy ubožák ani nevěděl, probudil se normálně v posteli a sám se děsil, které strašné zvíře v noci trhalo jeho spoluobčany. Jindy o tom věděl, ale nemohl si pomoct a trpěl tím, tak se to snažil všemožně tajit a obával se každé úplňkové noci. Středověcí lidé hledali strašidlo za každým rohem, takže lidé s nadměrným ochlupením byli často označováni za vlkodlaky, zvlášť,  pokud byli mdlého rozumu a tehdejší děcka odchovaná vlky, která se samozřejmě nenaučila mluvit byla jasnými vlkodlaky.

Vše se mění ve svůj opak a tak dnes jsou vlkodlaci vnímáni spíše jako něco sexy divokého, představíme si krásného svalnatého mladíka s nadměrnou silou, většinou černovlasého, ale jak se dál a dál vzdalujeme od původních legend, tak už může mít jakoukoli barvu vlasů, důležité jsou hlavně ty svaly. Ve vlka se nemění po kousnutí jiným vlkodlakem, ale už se tak narodil, vlkodlaci žijí ve společenství jako vlčí smečka, pomáhají si navzájem, jsou tu samozřejmě i krásné vlkodlačice (zde samozřejmě už nadměrné ochlupení rozhodně není hlavním znakem vlkodlaka v lidské podobě). Na vlka se mění, když sami chtějí, například na obranu, při boji nebo když se chtějí svobodně proběhnout po lese. V jednom seriálu se však měnili i proti své vůli o každém úplňku, proto se snažili toho prokletí zbavit a měnit se libovolně. Každý fantasy film či seriál má svá vlastní pravidla, takže se dají najít různí vlkodlaci, ale společné mají to, že už to nejsou žádní ubožáci posedlí kletbou, ale hrdí příslušníci vlkodlačího národa, někdy nebezpeční zabijáci, ale často také spravedliví ochránci.  Mění se v obrovského vlka a ten, který je největší a nejsilnější, stane se během souboje alfa samcem. Hledání alfy je zápletka mnoha seriálů o vlkodlacích a druhá zápletka je nenávist k upírům či souboje s nimi. Nejdůležitější je však romantická láska, která překoná i překážky rozdílného bytí, například láska vlkodlačice k upírovi nebo vlkodlaka k lidské dívce.

 

Černá barva měla trochu smůlu, protože stála v řadě jako druhá, když se rozpočítávaly, jako v pohádce Nesmrtelná teta – první, druhá. Na prvních olympijských hrách bylo nejhorší být druhý. Vítěz získal slávu, peníze a krásné ženy, být poslední nevadilo, ale být druhý, byla největší ostuda, často ty "druhé" i popravovali.

V černobílém pojetí světa je dvojka protipól jedničky. Lidské myšlení je "vyvažovací", na jedné straně je dobro – bílá, a aby se zachovala rovnováha, tak člověk na druhou misku vah prostě musí dosadit zlo, které reprezentuje barva černá. Bílá je slunce, světlo, den, dobro, zdraví, čistota, cudnost, a všechny ostatní kladné lidské vlastnosti. Černá je protipól – noc, zlo, tajemno, nemoc, zvrácenost.

Bílá symbolizuje samotného Boha a černá je tedy Ďábel. Někteří mágové a vykladači Tarotu mají tarotovou kartu s číslem I. Mága za božský symbol tvoření a karta s číslem II. Velekněžka byla často považována za ďábelskou. Ale až křesťanství a středověk chápalo bílou jako dobro a černou jako zlo, protipóly sice byly odjakživa, ale spíše byly chápány jako dvě tvůrčí síly, jin a jang, jin byla žena a ženská energie, jang muž a jeho aktivní energie. Kruhový symbol propleteného černého jinu s bílým jangem, přičemž v každé části je tečka z toho druhého, znamenal tvořivé propojení ženského a mužského principu, bez kterého by nevznikl život, oba jsou si rovni, ani jeden nedominuje, naopak jeden podmiňuje existenci toho druhého. Ona tečka znamená, že i v ženě je malá část vlastností muže a naopak. Až později, když se k bílé přiřadilo dobro a k černé zlo, se tento symbol začal vykládat i tak, že bez zla bychom nemohli okusit dobro a že i v tom největším zlu se najde kousek dobra, například, že i ten největší vrah má rád svoji matku nebo dceru. A naopak, že i ten největší dobrák má nějakou neřest, nikdo není jen černý nebo bílý.

Tento výklad je také velmi pěkný, s příchodem new age a nových tzv. "osvícených či světelných" exoterických učení začali mít studenti těchto nauk pocit, že se transformují do světelných bytostí, že planeta Země vstupuje do páté dimenze, malé děti se občas začnou projevovat jako děti indigové, čili jsou na očekávané změny připraveny, ale čím jste starší, tím více se musíte na očekávanou transformaci pracně připravovat sami, nebo vás to semele. Proto je moderní jíst čistou živou potravu, například raw či vegan, ale nejlepší je nejíst vůbec, krmit se pouze pránou, světlem a vzduchem. V čemž vás v podstatě, jak často říká Raven, vydatně podporuje i současný sociální systém.

Problém je, že tito sebeočišťovači často nepřijímají tu kapku špatnosti v sobě a tváří se jako očištěné světelné, nemýlící se bytosti a potom vznikají nové fráze, třeba místo: Jdi do háje! vám bílá bytost řekne: "Víš, já tě mám rád, ale ještě nejsi tak daleko, abys to mohl pochopit." Odmítají černou barvu, nikdy by na sebe nevzali nic černého, halí se do jásavých, pastelových světlých barev. Černá je barva negativní, stejně jako červená.

Byla jsem jednou na workshopu jedné čarodějky a ona najednou dostala téměř záchvat, že v místnosti je zlo a že ho musí najít a tak ho hledala, až ho našla v jedné paní, která na sobě měla červené triko a jala se jí očišťovat. Jenže toto je spíše ukázka nepochopení principů jinu a jangu, odmítání černé a červené barvy jako zapovězené a démonické z vás nadřazenou světelnou bytost neudělá. Ano, samozřejmě, pokud si celý dům nabarvíte veskrze na černo, zatemníte závěsy a nebudete chodit ven, tak z toho dostanete deprese. Ale stejně tak, kdyby vás zavřeli do oslnivě bílé místnosti, ze které vás za chvíli budou bolet oči a pořádně se nevyspíte, začne se vám stýskat po černé. Vtip je ve správném vyrovnání obou principů. Černá pohlcuje světlo, což může na někoho působit démonicky, ale ona pohlcuje také negativní energie a spousta lidí po černé podvědomě sahá, aby se cítili v bezpečí a udělali si bariéru před ostatními. Každý to někdy potřebuje, zvlášť když je v okolí nějaký arivista, vysavač energie. Bůhví, jestli to není právě ten, co zapovídá černou barvu, jestli pak nechce mít lepší přístup k energii ostatních lidí a k možnosti lépe je ovládat.

Dříve byla černá barva vnímána jako "ženské tajemství", ženské lůno, kde vzniká život po oplodnění "světlem", mužskou energií. V křesťanství bylo ženské lůno a ženské tajemství démonizováno. Žena musí být zkrocena a ovládána mužem, jinak by ho její kouzla mohla zničit. Muž je podobný Bohu, je to vůdce, který ví, co je správné a ví, kudy jít.

Stejně tak byla z hlediska démonologie zapovězena všechna zvířata noci - sovy, vlci, můry a netopýři. Houkání sovy, zejména sýčka, věštilo neštěstí, často dokonce smrt. Z vlků, kteří vyli na měsíc a v noci lovili svou kořist, se stali vlkodlaci a z netopýrů krvežízniví upíři. Noční můra občas sedne spícímu člověku na prsa a přináší mu zlé sny a běsy, v představách lidí mohla noční můra člověka i zabít. S černotou (btw, to slovo už samo o sobě začalo označovat něco nekalého, stejně jako temnota, s níž se též pojí jen čisté zlo) se spojili i pavouci, protože pavoučí samička často sežere samečka, což bylo pro středověký kult mužského boha nepřípustné a také hadi, had symbolizoval v Rajské zahradě ďábla pokušitele a štíři, myši, které na starých hradech symbolizovaly špínu a chaos a havrani, jejichž krákání přivolávalo smrt, což vlastně bývala pravda. Dříve, když se mrrtvoly povalovaly volně na zemi, zejména v době velkých válek, nad umírajícími raněnými kroužili krákající havrani a těšili se, až svými zobáky budou trhat mrtvé. Strach z těchto zvířat mají lidé často vrytý do podvědomí, proto tak depresivně, až děsivě působí báseň Edgara Alana Poea, kde havran děsivě kráká Nevermore. A téměř každá žena se štítí pavouků a mnoho žen také myší. Pro tento strach, který z nevinných tvorečků udělal ďáblovy posly, byla ve středověku tato zvířata masově vražděna, takže vlci byli téměř vyhubeni, až dnes se pomaličku vzpamatovávají a vracejí do naší, jak říká Raven, suchem a lidskou blbostí sužované přírody.

     Dnes je ve 20:18 Nov v Raku v těsném objetí Marsu a Venuše, skvělá konstelace pro harmonii mezi jang a jin. Pokud prožíváte partnerské hádky, máte nejlepší možnost či příležitost na jejich usmíření. Pokud se budete snažit (ne silou, ale kompromisem a milostí), je dohoda s opačným pohlavím téměř jistá. Tyto dny celkově přejí lásce, zejména pokud jste ve znamení Raka. Můžete také rekonstruovat byt nebo dům či jinak pracovat na svém bydlení a domácnosti, nebo odjet na rodinnou či romantickou dovolenou. Letní láska je docela známý pojem a právě dnes na vás všude číhá, pokud ji však stále nevidíte, je dobré udělat rituál, aby si vás v další dny našla. Dnes navečer, večer a potom i celou noc se hodí dělat rituály na lásku, vztahy, partnerství, sex, rodinu či početí dítěte. Skvělé jsou samozřejmě milostné rituály, když se při nich obklopíte okvětními lístky růží. Růže je královna květin a její vůně nejenže navozuje romantickou atmosféru, ale může zažehnout lásku a vášeň a také lásku přitahuje. Dopřejte si koupel v růžové vodě, použijte růžový parfém, provoňte si ložnici růžovou vůní. Při rituálu posypte růžemi svoji postel či oltář. Barva svíček a rituálních předmětů by měla být růžová a červená. Je dobré mít na oltáři oheň i vodu (jang a jin), tak jako téměř celé léto je v harmonii mezi jinem a jangem - k létu neodmyslitelně patří dominantní slunce (jang) a voda (jin). Další erotickou vůni poskytují květy ylang-ylangu. Jejich vůně odstraňuje zranění a bloky z předchozích vztahů, uvolňuje mysl a navozuje euforii. Můžete použít i vonné tyčinky nebo aromalampy. Hlavně ať máte na dnešní rituální večer klid, pohodu a romantickou atmosféru. Dalším symbolem letní láskyplné noci je žhavá vůně jasmínu, vůně je pro letní rituály ještě důležitější než zrakový vjem, více uvolňuje smysly a povznáší mysl.

Nejdelší den v roce - letní slunovrat - 21. června 2019