Kračun
Nejdůležitější pohanský svátek a začátek světelného roku, ke kterému se váže plno zvyků a rituálů, se u slovanských předkřesťanských náboženství jmenoval Kračun. Dnes ho známe jako zimní slunovrat a letos připadá na 21. prosince, Slunce přestoupí ze znamení Střelce do znamení Kozoroha a začne oficiální zima. V poledne je Slunce nad obzorem nejníže za celý rok a den je nejkratší, noc nejdelší. Po slunovratu se začnou noci zkracovat a dny prodlužovat, slunovrat odděluje světlou polovinu roku od tmavé. Název Kračun pravděpodobně znamená krátký den nebo také může mít i ten smysl, že dny od této doby kráčí (prodlužují se) a kromě toho existuje také verze, že pochází z latiny, ze slova creatio, stvoření. Pohanská náboženství oslavovala příchod světla, narození slunečního boha, který se ujme vlády na zemi. Křesťané o pár dní později, 24. až 26. prosince slaví Vánoce, které až nápadně silně vycházejí z Kračunu. Mnoho zvyků, které dnes považujeme za křesťanské, mají svůj původ v předlouhé praslovanské tradici.
O dlouhé hvězdné noci proletí kometa, která zvěstuje zrození Ježíše Krista, božího syna. 25. prosince Je Boží Hod, svátek, kdy se slaví Kristovo narození. Kračunu se také říkalo Koleda a dodnes někteří východní Slované nazývají Vánoce Koleda. Druhý svátek Vánoční se také nazývá Koleda, děti či mladí kluci chodili od stavení ke stavení, zpívali oslavné písně na Ježíškovo narození, proto se těmto písním říká koledy a za jejich krásné zazpívání dostávali koledníci různé pamlsky a dobroty, čili si je vykoledovali. Přesně takto koledovali i staří Slované, zpívali oslavné písně, přednášeli říkadla či prosby o koledu, jen neznali jméno Ježíš a říkali mu Dažbog. Ale to nevadí, protože sluneční bůh má jeden původ a mnoho jmen. Dokonce sebou nesli figurku dítěte, symbol zrození nového Slunce. Když byla koleda bohatá, znamenalo to hojnost v příštím roce. V Rusku byla Koleda dokonce oživlá, představovala ji mladá dívka oblečená celá v bílém. Pokud k vám do stavení přišly dvě dívky jako Koledy, mohli jste si jednu z nich vybrat. Jedna byla bohatá Koleda a jedna chudá a podle toho, kterou jste si vybrali, takový byl váš rok. Na Kračun se přichystala dobrá večeře a oslava, při které se hodně věštilo a předvídalo do nového roku, stejně jako dnes na Štědrý večer. Jedno místo u večeře se nechávalo prázdné, protože se věřilo, že od tohoto večera se na pár dní propojuje svět živých a mrtvých, mrtví chodí mezi námi a navštěvují naše příbytky. Dnes přichází naši zemřelí příbuzní zpět k nám a večeří s námi. Mohou také přijít v podobě vandráka, žebráka či pocestného, čili zvyk prostřít na Vánoce pro hosta a pozvat ho ke Štědrovečerní tabuli nepochází z křesťanského milosrdenství, ale z víry, že duch zemřelého k nám tento večer může přijít v jakékoli podobě a pokud ho odmítneme a vyhodíme, může se nám mstít a naši předci nad námi přestanou držet ochrannou ruku. Jenže s dobrými duchy také přicházeli i ti zlí a měli silnou moc, proto plno zvyků souvisí s ochranou před nimi. Nejlepší obrana je stát se jedním z nich a z toho vznikly průvody děsivých masek, kdy se Slované převlékli za strašidla a duchy. Mnoho zvyků mělo přinést bohatství, hojnost a dobrou úrodu, například obsypávání stavení, samotného člověka či vánočního polena zrním. Poleno se polévalo vínem, později svěcenou vodou a poté se zapálilo. Pálení posvátného polena také zahánělo zlé duchy a stejně tak česnek na dveřích a oknech chalupy, z toho později nejspíše vznikla víra, že upíři nesnáší česnek.
V době slovanského Kračunu se konaly v Římě Saturnálie, obrovské žranice, plné vína a dobrého jídla, bujaré veselé průvody v čele kterých přijížděl personifikovaný Saturn na voze taženým prasetem. Saturn je temný bůh času, čili odkazuje na oslavu předků a smrti, a to, že ho vezlo prase, není neúcta, protože prase symbolizovalo hojnost. V zimě se konaly zabijačky a nejspíše i proto vznikl zvyk na Štědrý den držet půst, abychom viděli zlaté prasátko.