Astrodom

Tak jsem opět přemýšlela a rozhodla se úvahu hodit ne na papír, ale do virtuální reality. Ve svých úvahách jsem opět dospěla k názoru, že lidé by si měli dávat pozor na pusu, než něco řeknou, protože slova mají skutečnou magickou moc utvářet relaitu. A vždycky určují vztah s ostatními osobami do budoucna, jedna hloupě pronesená věta vztah navždy zakleje a jedno správně zvolené slovo dva k sobě připoutá navždy. A i když ze situace odejdete s hlavou hrdě vztyčenou jako vítězové, může se stát, že jste právě přišli o kamarádku, pracovní pozici či potenciální přítelkyni/přítele. Říká se, že muži se zamilovávají zrakem a ženy sluchem. A slova jsou důležitá pro jakékoli ženské city, žárlivost, nenávist, lásku, kamarádství, obdiv. A pamatují si ta slovíčka navždy. Já jsem třeba na to expert, už v dětství mi říkali: „Ty se urazíš kvůli slovíčku.“

Jednou kamarádka v hospodě navrhla, že příště půjdeme všichni na bowling a zahrnula do toho i svého přítele, on souhlasil, ale pak doma řekl, že nechce a kamarádka ho nijak nekryla. Já jsem řekla, nevadí, půjdeme bez něj. A nyní jsme byly s kámoškou domluvené, že jdeme na zahrádku do Stromovky, a ona mi náhle napsala, že by její přítel šel s námi a já dostala strašný blok vůči tomu, vše ve mně křičelo, že nee s tím nejdu! Jako bych čekala na tu chvíli, kdy mu to budu moct vrátit nebo jako bych si ho dala do kolonky – Nestýkat se.

Klientka se zamilovala do kluka, začali spolu spávat i bydlet, ona to hrála na to, že kvůli nájmu, že se podělí. On celou dobu zdůrazňoval, že jsou jen spolubydlící. Ona, ačkoli to v ní všechno křičelo a plakalo, navenek zachovala chladnou hlavu a odvětila, že dobře. A tak se to táhlo rok. „Ale já k tobě nic necítím, jsme jen spolubydlící.“ A ona:“Dobře, jak myslíš.“ Po roce si našla jiného kluka, začala s ním chodit ven a toho původního začala brát opravdu jen jako spolubydlícího. A on náhle žárlil, kam že to pořád chodí. A proč už se k němu netulí jako dřív. A ona na to: „Vždyť si říkal, že jsme jen spolubydlící.“ A on: „Ale já jsem teď začal k tobě něco cítit!“

Jedno velké kamarádství skočilo v jednom okamžiku. Byli jsme všichni v hospodě, celá parta a bylo to fakt super, tak jsem na konci říkala kámošovi: Musíme to brzo zopakovat, to bylo super. A on na to: „No my teď s přítelkyní nebudeme mít delší dobu čas.“ A já stále stejně radostně dětsky naivně, jak to umím jen já  a všichni mě považují za blbou: „Tak za 14 dní třeba.“ „No to ještě uvidíme.“ Mě už smích přešel. „Aha, tak to nevadí, tak třeba někdy.“ „Mončo, ale musíš nám dát vědět hodně dopředu, abychom s přítelkyní měli čas, my hodně cestujeme, máme toho hodně a fakt nevíme, kdy zase budeme mít čas.“ Když jsem se loučila s jeho přítelkyní: „Představ si, on řekl, že se ani za 14 dní neuvidíme.“ A ona pokrčila lakonicky rameny: „Hmm.“ A objala na rozloučení jiného člena naší party. Ten den jsem jela domů otřesena a už nikdy jsem je nezkontaktovala a nikdy sama nezkontaktuji.

Jeden kluk mi řekl, že má srandu z toho, jak mě fuckuje na facebooku a instagramu (čti jakože mi nedává lajky ani komenty.) Vtipný je, že právě s tím hrozně zaměstnaným kamarádem, který na mě neměl s přítelkyní čas, (tedy projevilo se to jen tou hloupou větou, jinak chodit ven chtěli) jsme se bavili o sluníčkových tendencích v ezoterice, konkrétně co přesně znamená Nastavit druhou tvář. On řekl: Ano, Ježíš řekl „Nastav druhou tvář,“ ale myslel to – ukaž mu, jak se k tobě chová, chovej se k němu stejně, jako on k tobě. Prokazuje ti úctu, cti jej také. Ponižuje tě, ponižuj ho také. Je to jako v dnešní esoterice oblíbené – Nastavit zrcadlo. I když to mnoho lidí chápe úplně jinak. Esoterickým hloupým klišé, například zprofanovanému Karma je zdarma, se budu věnovat v jiném článku. Paradox je, že této kámoš nějak neustál, když jsem ho nenechala, aby mě prudil na fejsu a začala ho prudit taky a nechápal, že já chci veřejně chválit a ne prudit, přitom on měl ke mně další výtku, že si ho dostatečně nevážím. No, asi mu nastavuji druhou tvář, že? Ale zpět k tomu klukovi, který se mi vysmál, že mě fuckuje na sociálních sítích, ano správně, začala jsme ho fuckovat taky. Jakože ignorovat. Na to měl hlášku, že ale snad když je něco dobré, tak tomu lajk dám. Problém je, že to vidí subjektivně, takže mu věci, který do virtuality nacpe on mu přijdou super a to, že já tam dám svoje fotky mu přijde zbytečné, když bych ho místo toho mohla obdivovat. Jenže já to taky vidím subjektivně,  a mně se zase líbí moje fotky víc, než to co tam dává on a předtím jsem to lajkovala právě proto, že to byl můj kamarád.

 Raven říká, že nejhorší je, když se člověku splní, co si přeje, ale stejně hrozné je, když mu ostatní splní doopravdy to, co jim říká. Kromě mě, já říkám, co chci a většina lidí just udělá opak. Proto se mezi lidmi není možné domluvit, protože něco jiného lidem říkají a něco jiného čekají, že skutečně lidi uděljí a připadají si strašně rafinovaný. Třeba žena, která křičí na muže „Vypadni!"je překvapená, když skutečně jde a nedobývá ji. Jo, tohle se tedy musím přiznat, že jsem dělala taky.  A kluk říká: „Víš, mně se líbí Jana, miluju Janu.“ A čeká, že holku zmanipuloval, že o něj bude s Janou bojovat a kroutí nevěřícně hlavou, že místo toho ho z duše nenávidí a ironicky se po čase zeptá, jak mu to s tou Janou klape.

 

Peklo virtuálního balení 2.část

Virtuální seznamování

Jde o rande nebo kamarádskou schůzku?